Kačena divoká

Rozšíření

Stojaté a pomalu tekoucí vody. Milují rybníky a jezera s křovinatým a rákosovitým břehem. Plavou si v parkových rybníčkách a nadšeně spořádají pečivo, které jim lidé nosí. Pečivo musí být suché, ne, že z nesnědeného rohlíku stáhnete máslo a pak jí ho nalámete. Čerstvé pečivo by jim způsobilo zažívací potíže.

Kromě u nás žijí po celé Evropě, Asii, Africe a severní Americe.
kachna a mláďata

Vzhled

Samice divoké kachny má přírodně hnědé peří a bíle olemované, s temnou modrou částí, křídla. Samec je pestrobarevný fešák. Kovově zelená hlava má žlutý zobák. Od kaštanové hrudi hlavu odděluje bílý obojek. Modrozelená křídla, světle šedé břicho. Může se pyšnit i modrým zrcátkem na křídlech. Obě pohlaví mají červené až oranžové nohy. Veliká je 50 – 60 cm, váží 450 – 1700 g.

Potrava

I když si kachny rády dají suché tvrdé pečivo, jejich hlavní potravou je hmyz a jeho larvy, vodní i suchozemské rostliny a malí měkkýši. Ale klidně trpělivě pronásledují rybu, červa nebo obojživelníka. Nikdy se pro potravu nepotápějí, jen potopí hlavu a zadek vystrčí kolmo vzhůru.
kačer ve vodě

Povaha

Je to družný pták. Můžete ji spatřit, jak se „vybavuje“ i s jiným druhem příbuzných ptáků. Klidně s nimi bojuje o potravu, ať už přirozenou nebo o kus suchého pečiva. Ve městě jsou tak zhýčkané, že jak si všimnou člověka, plavou hned ke břehu a čekají, co dostanou „na zub“. Někdy jsou tak otrlé, že vylezou na břeh, přikolébají se a vyloženě žebrají o nějakou tu dobrotu.

Rozmnožování

Každoročně si vybírají nové partnery. Svatební lety jsou dost rychlé. V září začíná kachní tokání. Nastává po podzimním přepelichání, na vrcholu je říjnu a pak doznívá. Naplno vypukne v předjaří a trvá do května.

Kachna si volí kačera. Hnízdo bývá velmi dobře ukryté a někdy daleko od vody. Samice ho vystýlá stébly a prachovým peřím. Hnízdění začíná v polovině dubna až května. Denně snáší jedno vejce a sedí až na úplné snůšce 28 dní.  Kačer se v té době zdržuje v blízkosti hnízda, pak natrvalo kachnu opustí.

Mláďata mají žlutavé peří s tmavým páskem přes oko. Hned po vylíhnutí je matka vyvádí na mělkou vodu a učí je hledat potravu. Po 8 týdnech už umějí létat a v rodinném hejnu se zdržují do zimy.

Pokud se stane, že kachna divoká se spáří s kachnou domácí, tak mláďata ztratí plachost a stávají se z nich krotké kachny domácí.

Byl zaznamenán nejvyšší věk 29 let.

 

Díky jejich pojídání semen na jednom místě a vyloučení na druhém, pomáhají biotopům, které by jinak byly vzájemně izolované. Podle výsledků studie, tím že v noci shánějí potravu a vracejí se na svá hřadoviště, kde odpočívají, dávají si do pořádku peří a vylučují veškerá semena, zakládají nové zásobárny rostlinné biodiverzity.